When universe talks to you..

Tuesday, September 20, 2016

Většinou mluví. Dneska řval
Asi už to se mnou a mejma záchvatama paniky nemůže vydržet. Chudák malej kvadrakrychloterciální vesmírek. 

Před tejdnem jsem dočetla Alchymistu, a od tý doby hledám v každý píčovině nějaký znamení. Teda když si na to zrovna vzpomenu (jakože právě ani moc ne). Nicméně dneska se už o slovo přihlásil sám a způsobem, co mě celkem vyděsil. Ne že by mi vyjevil Maruš na zeď, ale celkem slušně mi dal najevo, že se zas chovám jako uplná kráva. 


Takže, stalo se to asi takle

To si tak chci před spanim počíst pár článků na dneska znovuobjevenym blogu, jenže si klasicky nepamatuju adresu. Je obecně známý, že sem líná jak prase, tak to tam nabouchám po paměti. No a samozřejmě je to uplně mimo. Plesk. Jsem na hnusnym blogu z minulýho století, s jednim článkem v angličtině z roku 2003. Prdele, zas to budu muset hledat v historii, což mě okrade o minutu a 18 sekund života. 

Ale ještě než to udělám, začnu, nevim sakra proč, pročítat ten text plnej divný američtiny, až se dostanu ke slovu láska. Aha, problémy byly, koukám, stejný i před 13 lety. Některý věci se prostě neměněj. Ale jak to tak pročítám, začínám mít fakt hnusnej pocit, že mě někdo sleduje. Někdo shora, někdo kdo se mi naboural do mozku a ví přesně kvůli čemu se dneska celej den užírám a padám do deprese. 


If your heart is not letting you go then obviously you holding on to the memories. Is it because the time spent making that love grow just diminished and all the effort put into it was for no good reason. Life is not meant to be wasted away but to be cherished. If you lost a love who said you cant find another. 

Takže čumim na ty věty a řikám si, jestli tohle neni znamení, tak už asi nic. Při úvaze, kolik existuje v současný chvíli webovejch, volně přístupnejch stránek, jaká je šance, že narazim na něco, co je po těch letech pořád online, čemu více méně rozumim a co mi nabízí znamení v podobě slov, který přesně potřebuju v tuhle chvíli slyšet? Mohla jsem otevřít klidně nějaký porno, web o pečení* nebo podobnou svoloč. No ne?!

Scary. Ale jdu poslechnout hlas vesmíru a měnim svůj program z usedavýho breku nad nepovedenou láskou na čtení vtipný knížky od Dahla. 


Co vy, věříte na znamení?

*jsem totiž původně hledala Cleřin Cinnamon bun

8 COMMENTS

  1. ááá, tady si taky někdo krásně pohrál s designem. povedl se ti! čím víc minimalismus, tím víc mejch sympatií.
    já si v poslední době spíš myslim, že nejde ani tolik o znamení, jako o to, čím se momentálně zabývá mysl. něco řešíš a najednou to vidíš všude, ačkoliv je jasný, že předtim to všude bylo úplně stejně, ale vůbec si toho člověk nevšímal. když chceš věřit tomu, že tohle je znamení, pak to tak je. ale kdybys na ten web narazila v kterýkoliv jiný době, tak i kdyby sis ho přečetla, tak je to ti lhostejný, co se tam píše.
    taky věřim tomu, že všechno je tak, jak má bejt. ten chudák kvadrakrychloterciální vesmírek tomu všemu rozumí tisíckrát líp než my a všechno nám to zařídí. a byť se ti může zdát něco fakt na hovno, tak ve skutečnosti to je správně. protože bez toho by pak nebylo zase něco dobrýho, nejspíš i lepšího a taky by ses nepoučila. a to by pak byl život zbytečnej a nudnej.
    život je sinusoida. jednou seš nahoře a jednou dole, ale pak zas budeš nahoře. ámen.

    p.s. Cler si koupila novej notebook a též povstává z popela. proto ten novej blog :D tak snad budem už konečně všichni psát (publikovat fotky - Cler) jak se patří!

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ty jo Dani, tak tohle je nejlepší komentář ever! Moc Ti za něj děkuji :) To, že se věci dějí z nějakého důvodu a má to tak být si stále musím opakovat, ale už se mi s tím daleko líp žije než dříve. Někdy je to těžký, ale jak říkáš, bez hnusností by si pak člověk neužíval ty hezký věci, až na ně zas dojde řada :)

      Jupí, trio zase pohromadě (aspoň v online světě :))

      Delete
    2. já Kláře dneska psala, že bychom měly dát společnej sraz. ona sem jezdí na Vánoce, takže se tu v Praze může na den stavit. to by šlo, ne?

      Delete
    3. Rozhodně, už teď se těším! :))

      Delete
  2. Na znamení věřím a ráda bych občas nějaký dostala. Přemýšlím, jestli jsem vůči znamením slepá nebo mi je ten kvadra-blabla-vesmírek neposílá. :D Spíš mám pocit, že místo znamení mi do života posílá lidi, kteří můj život nějak ovlivní. Ukázkový příklad byl s mojí bývalou šéfovou, která odešla chvíli po tom, co mě přijala do firmy. Osoba, která udělala významnej krok v mým životě a pak zmizela. A díky ní jsem v mohla v práci poznat kolegu, který mi zas vysvětlil ty záležitosti s duší a tak.
    Každopádně tohle byla moc pěkná náhodička/znamení a jsem ráda, že sis to vzala k srdci. ^_^

    ReplyDelete
    Replies
    1. Vesmír je určitě posílá, jen je nemáš potřebu hledat/vidět je. Ale když se zaměříš na určitou věc nebo budeš prožívat nějakou situaci, budeš pak vidět souvislosti ve věcech, kterých by sis před tím ani nevšimla (přesně jak popisovala výš Dani). Na náhody nevěřím, myslim, že všechno má svůj důvod a neděje se jen tak pro nic za nic. Takže to, že ses dostala do stávající práce a poznala člověka, co ti zase otevřel jinej životní směr, má svůj naprosto přesnej důvod :) Buď už ho znáš, nebo se ho teprve postupně dozvíš!

      Delete
  3. neměla bys něco jako facebook?

    ReplyDelete

Zpátky do minulosti

Máš něco na srdci?

Name

Email *

Message *