Benelux - part III - Amsterdam

Sunday, June 12, 2016

Dneska jsem se vzbudila s takovou tou nostalgickou náladou, jakože bych měla už začít dělat něco pořádnýho (ne, sledování partičky do toho opravdu nepatří, Heleno). 

Takže tu už hodinu sedim, prohlížim fotky a snažim se dohnat starej rest. Problém je, že moje paměť vytěsňuje situace už po dvou hodinách, takže vzpomenout si, co jsme v tom Amstru vlastně všechno  před rokem dělali, je kurva nemožný. Ale budu optimisticky doufat, že tam snad i v tuhle dobu všechny ty baráky pořád stojej, takže mě nebude nikdo moct zažalovat za klamavou reklamu. Haha. 

Jelikož byl Amster náš hlavní cíl, už na začátku jsme si demokraticky odhlasovali, že si ubytování koupíme předem přes Booking a pobydem tu aspoň dva dny. No a protože šlo fakt o lowcost vejlet, vybrala jsem ten nejvíc nejlevnější kutloch, co se dal vůbec v centru sehnat. Po příjezdu, kdy jsme se celý mokrý a promrzlý ještě z Haagu dovalili z nádraží, se mi nad tim pokojem v nejvyšší části bez výtahu o rozloze mínus 2 metry čtvereční chtělo fakt brečet. Po zjištění, že funguje topení a my tak máme šanci do konci pobytu usušit i boty i všechny spodky, se mi udělalo o něco líp. A po prvnim loku holandskýho vína a vyškrábání se oknem (pochopitelně navzdory ceduli "Plís, dů not oupn d vindou") na střechu hotelu, kde bylo celý centrum jak na dlani, už jsem dokázala použít i jinou slovní zásobu než jen do hajzlu a kurva. Zpětně musim říct, že pokud nejste vyloženě cimprlíny, tak hotel na přespání bohatě stačí. Tušim, že se tam dají koupit i snídaně, my ale radši vyrazili do víru velkoměsta a posnídali mezi místníma.

    No a co teda fakt jako stojí za to?   


Všechno, na co narazíte v průvodcích a ještě mnohem víc!

Naše průzkumná mise začínala večer, takže jsme hned první den mohli načerpat tu jedinečnou atmosféru, kterou vám návštěva ve dne nepřinese. A teď nemluvim jen o červený uličce, tzv. Light District, která je jako hodně hustá! Každej průvodce vám ji popíše jako ulici plnou červenejch luceren a okenic, kde se za ušmudlanym oknem výlohy nakrucuje obnažená slečna. Ale když tam jste a vidíte to na vlastní oči a ještě k tomu vidíte to obrovský množství slintajících chlapů před, tak je to fakt uplně šílenej pocit. Mě to bavilo hodně a to nejsem nijak extra perverzní osoba. Pro fotografy je to prostě zážitek. I když bacha! Focení je v týhle čtvrti přísně zakázaný, jakmile vás zmerčí slušně řečeno p(r)asák, že mu fotíte jeho holku, můžete se rozloučit s foťákem a možná i s pár zubama. Ale trochu toho adrenalinu stojí za to, fotky jsou z týhle části fakt cool.

Jako další atrakci, co za to stojí pod rouškou tmy, rozhodně doporučuju návštěvu coffee shopu. Je jenom na vás, jestli zvolíte vyhlášný podniky jako je The Bulldog nebo zakotvíte v některym menším no name stánku. My si první den zvolili druhou variantu a usadili se na růžku ne moc nápadnýho podniku. Týpek za pultem se na nás zubil, jen co jsme lezli do dveří a už odkrýval svoje poklady - ve finále to mohly bejt tak tři šuplíky trávy, všechno roztříděný podle druhů a abecedy. My samozřejmě neměli ani páru, co jakej druh znamená, takže jsme jako děsný amatéři nakonec vybrali matroš podle nejvíc ucházejícího názvu. Množství tušim jeden gram za cca 50 éček. Ale ruku do vohně už za to nedám. Nicméně cena = kvalita a my vážně neměli co vytknout. Zbytek večera jsem se smála jak blázen, posílala naprosto nesmyslný sms lidem, se kterýma se už xy let nebavim, cpala se waflema a užívala si noční život mezi grachtama a osvětlenejma uličkama. Velká pohoda.

Druhej den jsme (bez bolehlavu) vyrazili poznávat Amstr za denního světla. I když byla celkem zima, aspoň už konečně nepršelo a dokonce se uráčilo vylézt i sluníčko. Snídani jsme si dali tentokrát jako velký páni - na lavičce v parku mezi kočkama, ptákama a uřvanejma dětma (jop, to je přesně ta fotka, kde vypadám jak totální houmles :)). Neměli jsme moc jasnej cíl - to proto, že jsme ani jeden nevěděl, co je vlastně v Amsterdamu zajímavýho krom centra a trávy - takže jsme se tak loudali městem kolem přístavu, proplejtali se uličkama a fotili všechno, co vypadalo jako důležitá památka. Ve finále jsme ale viděli zvenku (Heinekenskej pivovar i zevnitř, jelikož lilo) všechno, co by se asi tak vidět mělo včetně parků, nejznámějšího muzejního plácku, kostelů a jinejch významnejch budov.

V jednom dnu jsme stihli vidět:
(bez dopravy, všude jsme se táhli pěšky)

  • přístav s větrným mlýnem
  • Tropenmuseum
  • nejslavnější Rijskmuseum 
  • muzeum Van Gogha
  • námořní muzeum
  • muzeum diamantů
  • Stedeljik muzem 
  • Dům Anny Frankový 
  • kostel Oude Kerk
  • kostel Nieuwe Kerk

Samozřejmostí bylo selfíčko z Museumplein s gigantickym červeno bílym nápisem "I Amsterdam" a Rijskmuseem v zádech. Pokud milujete umění a budete mít v Amstru čas, určitě se běžte podívat i dovnitř. My jen nakoukli, ale i tak to bylo super. Jelikož se tu ale tvoří hodně velký fronty, doporučuju koupit vstupenku předem a počítat s časovou rezervou.

Cestou do hotelu jsme se opět proplejtali různejama uličkama a sháněli suvenýry. Pokud jste sladkožrouti, rozhodně doporučuju nakoupit si zásobu holandskejch waflí - takovejch těch kulatejch, nalepenejch na sobě. U nás se prodává taková pseudokopie pod názvem Tofík, ale absolutně se to nedá srovnávat. Co jsme taky vypozorovali, celkem levný suvenýry i jídlo (wafle, bonboky) mívají na nádraží. Dají se tu sehnat ale i mnohem zajímavější věci - sazeničky pestrobarevnejch kytek (trávy taky, ale to jsme si nelajzli), kondomy všech barev a tvarů, větrný mlýny, dřeváky a tak. Nakonec jsme to zakempli do putyky, kde se k nám připojil rádoby majitel, rodilej Maročan, co nám ubalil jointa a dohazoval mi svýho syna tak vehementně, až jsem musela utýct do hotelu. Jojo, v tomhle městě hříchu se nudit nebudete.





Za čím byste se do Amstru vydali vy?

-----

Předchozí články:

  1. Benelux part I - Brusel
  2. Benelux part II - Den Haag

2 COMMENTS

  1. Fotka na laviččce s kočkoua vránou je nejvíc nejvíc TOP!!! :D

    ReplyDelete

Zpátky do minulosti

Máš něco na srdci?

Name

Email *

Message *