Někde mezi vědomím a svědomím

Thursday, February 27, 2014

Bude to dlouhý. Just sayin.


Když nemam spokojenej život, hledám změnu. 
A hledám jí většinou na úplně blbejch místech. V kadeřnictví, na dobrovolnejch akcích (tohle tak uplně blbý neni, jen jsem to trochu nevymyslela s časem), na slevovejch portálech a kurzech, kde se stejně ukážu jenom jednou. Dělám všechno pro to, abych si připadala výjimečná a aby můj život měl smysl. Ale většinou to má uplně opačnej efekt. 

A dneska jsem pochopila proč

Nemám teď dobrý období, takže opět hledám všechno možný, čim bych si zpestřila život. A nemluvim o drogách, i když by to bylo možná míň nákladný a víc účinný. Ale couž. Takže jako obvykle, projíždim slevy na netu a vybírám to, co by mě udělalo "zaručeně  krásnou". A co nenacházím! Luxusní hubnoucí balíček, 50 různých procedur, původní cena 35 000, nyní jen za dva tisíce něco. Aha, takže nějakej fail, říkám si. Ale stejně mi to nedá. Projíždim webovky společnosti, hodnotím, stále víc o tom přemejšlím. Vždyť to zní tak lákavě! 

Jasně, že zní trubko, na tom taky všechny slevový portály stavěj.

Ale jsem moc blbá, moc naivní, moc chtivá. O den později a o dva litry lehčí stojím v hnusný budově, kde to neni hezký. Ani voňavý. Neni to místo, kde bych si chtěla zout boty, natož nasát špek na břiše do kryolipolýzy. Nadávám si, nesnášim se, nesnášim toho kluka, co mi všechno ukazuje. Žádnej ten debilní stroj určitě nefunguje, jen mě tu krmí kecama, aby byla jeho frima zas o něco bohatší. Chci pryč a chci svý prachy zpátky..

Po cestě domu si nadávám znova. Tentokrát ale za to, jak jsem hloupá. Ne, že jsem utratila prachy. Ale proto, že to tak řešim. Proto, že si všechno automaticky zhnusim. Že všechno (a vlastně i všechny) odsoudim dřív, než to (je) poznám. Neni to tam vyšpičkovaný, protože je to stará budova v centru města. Neni to tam zařízený modernim novym nábytkem, protože je to relativně nová, rodinná firma, která si asi uplně nemůže dovolit bambilionovej kapitál. Za to tam jsou milý lidi. Jedna velká rodina od otce, výživovýho poradce, přes jeho syna, trenéra a manažera, po tetičky a babičky na recepci. Celá rodina v podstatě opustila svoje zaměstnání, který ji nenaplňovalo, a založila podnik. Podnik pro lidi. Podnik, který je baví řídit. Podnik, kam baví jiný lidi chodit. A pak přijde nějaká pipina a vofrňuje ten svůj pihatej nosánek. 


Takže takhle ne holčičko, začneš myslet pozitivně.

Celej večer si lámu hlavu nad tim, proč mě to vlastně tolik sere. Protože jsem ještě mohla mít peníze hezky v obálčičce a do smrti na ně koukat? Prachy nejsou nic. Jejich množství neni přímo úměrný kvalitě života. Trvá mi to pochopit. Trvá mi pochopit to, že když to všechno nebude stát za nic, neumřu na hlad a nebudu bezdomovec jenom proto, že jsem utratila nějaký prachy. Někdo to projí za tejden v mekáči. Někdo propíše v smskách. Já to aspoň vrazila do něčeho, co by mohlo bejt užitečný. A nebo taky ne, to ukáže čas. 

Trvalo mi pochopit, že když tam budu chodit odměřená, skeptická a s odmítavym postojem, tak to takový i bude. Na hovno a bez efektu. A trvalo mi pochopit, že to chce na věci nahlížet z jinýho úhlu. Že když se budu těšit na poznání něčeho novýho, bude to třeba fungovat. A když ne, můžu o tom aspoň nablít na blogísek a někdo se z toho poučí. Počítám, že minimálně já..

Propadla jsem kouzlu gifů, i když je to hrozně otravný, mueh!
Zdroj: 1, 2

You Might Also Like

10 COMMENTS

  1. Jee ty jsi úžasná! Napsala jsi to hrozně vtipně a přitom tak pravdivě, je to výstižný..taky se často cítím k ničemu a útěchu či nějaký ten "smysl života" hledám na blbých místech. A taky hned všechno odsoudím..achjo.. jak se předělat?:D
    Ale hlavní je, že si to uvědomujem!.*

    ReplyDelete
    Replies
    1. Právě! To že si to uvědomujeme je první krok k předělání se :D Třeba se nám to jednou povede, je to děsně otravná vlastnost totiž :/ A děkuju dýr, jsi hrozně hodná :)) ♥

      Delete
  2. Dokonale vystiženo!!!! Už ten začátek článku mi dost intenzivně připomínal sebe a tak nějak jsem si z Tvých slov pro sebe taky vybrala to rozhřešení .-). Občas mě točí, takové ty proklamace typu myslete pozitivně od sluníčkových lidí - ale kurňa něco na tom bude a člověk by hlavně neměl otravovat život sám sobě :).
    S těmi penězmi to točím v hlavě stejně. Haha a vždycky ze všeho můžeš vytřískat super článek třeba jako tenhle! Jen tak dál !-D

    ReplyDelete
    Replies
    1. Díky! Docela mi pomáhá, když vidím, že v tom nejsem sama ;D Sluníčkový lidi jsem vždycky přecházela mávnutím ruky, takovýto jedním uchem sem, druhým ven, měj se a čau. Ale když to pak člověku dojde uvnitř a ve vlastnim mozku, má to najednou smysl. Tak snad si už nebudeme automaticky znechucovat žití, držim nám palce! :D

      Delete
  3. Jo, já jsem teď v období spokojenosti, ale moc dobře znám to "všechno je na hov*o a je čas začít jinak, znovu, něco změnit". a změním to, co vlastně změnu nepotřebuje. asi to je ale v mém případě začarovaný kruh a holt to tak bude i nadále..

    mimochodem já a peníze? něco si koupím, zpytuju svědomí, něco si nekoupím, jsem naštvaná, že jsem o něco přišla. :D

    ReplyDelete
    Replies
    1. Taky si myslím, že motám v kruhu a nikdy se z něj nevymotám.. S těmi penězi jsem na tom stejně, příšerná vlastnost když si vezmeš, že ani v jednom případě nejsme spokojené! :D

      Delete
  4. Veľmi pekný a úprimný článok :)

    ReplyDelete
  5. Gify jsou super. Tak šup šup na další článek, ty prokrastinátore. :D

    http://33.media.tumblr.com/b8548f7048c13e6a39df4ee632917ae6/tumblr_mse9yuJUi71sg7uo3o1_500.gif

    ReplyDelete
    Replies
    1. :DD no jó, už se na tom pracuje!

      Delete

Blog Archive

ozvi se

Name

Email *

Message *