Měsíc prázdnin navíc? Beru.

Monday, August 19, 2013

Protože když jsem dala maturitu, žádný 4 měsíce prázdnin se nekonaly. 
A letos jsem zas od začátku července žila s představou, že si v září válet šunky nebudu. Nebo budu a v Turecku, ale oficiálně tomu všichni budeme říkat stáž. A s touhle pracovně flákací vizí jsem koexistovala do minulý středy, kdy jsem měla dostat prachy, požehnání a za dva tejdny vyrazit s narvanym kufrem směr turecká Amasra. No, ale nejedu nikam. Jsem srab a nejsem dobrodruh. Bojim se islámský víry a rezervačních systémů. Top důvodem, proč jsem se jim na to vykašala na poslední chvíli, je neskutečná demence vedení školy, který tuhle "zaručeně již nikdy se neopakující a jedinečnou" příležitost zpunktovalo. Jo, jsem idiot, že jsem jim po těch letech mučení (rovná se chození do školy, placení hnusnoškolnýho a komunikaci, kdy vy jste idiot a oni jsou ředitelé vesmíru) zase naivně kejvla. Ne vážení, za těhle podmínek, kterejma jste si zase příšerně zjednodušili život a všem ostatním ho totálně zkomplikovali, nikam nejedu!


Takže, když jsem se dozvěděla (podotýkám dva týdny před odletem), že si musim ještě najít ubytování, letenku a zamluvit místenky v autobusu, kterej podle mě ani neexistuje, trochu mě to donutilo zamyslet se. Ale pořád ne se cuknout. Když mi bylo sděleno, že tam o mě nikdo neví, kontaktní osoba neexistuje a žádnou práci tam vlastně domluvenou nemam, to už se mi cukat chtělo. A když jsem viděla návrh na možnou cestu, kde po výstupu v Istanbulu (pochopitelně s přestupem v Curychu nebo kde) následoval přesun metrem na autobus, autobusem do turecký prdele č. 1 a pak jinym autobusem do prdele č. 2, viděla jsem se mrtvá někde v příkopě, v horšim případě jako otrok nějakýho tureckýho šejka. Finální cuk přišel až se zjištěním, že levnější ubytování ani jízdné už vážně neseženu a pokud budu chtít měsíc jíst něco jinýho než odpadky z koše, musím někoho okrást a k tomu super skvělýmu budgetu od evropský unie přidat ještě dvacet tisíc ze svýho. Takže následoval hysterický záchvat s hromadou vzlyků a výkřiků, že nechci umřít u turků vod vokurků.
No jo no, tak snad neumřu. Uvidíme, jak se má drahá (bejvalá) škola popere s potvrzením od doktorky, že teď rozhodně nikam vycestovat nemůžu. Ovšem nabízí se otázka, co s tim volnym září sakra budu dělat? 

Stalo se vám někdy něco podobně pitomýho? A jeli byste za těhle podmínek sami do Turecka? Jestli jo, tak mi to laskavě neřikejte, byla bych naštvaná, že jsem tak měkká.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
zdroj obrázku: weheartit.com

You Might Also Like

8 COMMENTS

  1. Nejdřív jsem ti chtěla vynadat,ale po přečtení těch podmínek..ani já bych nejela :D Zcela upřímně, neříkám ti to jen pro dobrej pocit:D

    ReplyDelete
    Replies
    1. Já si taky nejdřív nadávala, ale pak se mi to rozleželo a čim dál tim víc jsem se viděla mrtvá ve škarpě. To si radši snad najdu i práci na to září :D

      Delete
  2. teda to je situace. ovšem naprosto chápu žes to odřekla, protože toto je vážně akce s ohrožením na životě. tak snad vymyslíš něco lepšího, čím se další měsíc zabavíš ;)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Tak tak, už na tom vymýšlení pracuju ;))

      Delete
  3. Dobře děláš, vždyť by sis to vůbec neužila, jen samé starosti! Zkus třeba nějaký last minute, nebo k nějaké kamarádce? Neboj, září stejně uteče jako voda :-)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Máš pravdu, že než stačím vymyslet, co dělat, bude září fuč :D Ale já se nějak zabavím :))

      Delete
  4. oh, tak to by som určite nešla!
    radšej budem sedieť doma na zadku s priateľmi ako sa niekde stratiť v Turecku - ako nie že by som nikam necestovala, ale za takýchto podmienok určite nie :).

    Kejmy ♥.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Viď! I když mě to na jednu stranu mrzí, na tu druhou budu radši zavřená v paneláku, ale živá a s jídlem :D

      Delete

Blog Archive

ozvi se

Name

Email *

Message *