Házecí pytlík

Wednesday, August 07, 2013

Ano, takhle se ta věc vážně jmenuje. A ano, dá se koupit v normálním, slušném obchodě. Ne, není to žádná prasárna.
Kdo jezdí na vodu, tak asi ví vo co gou - o žlutej pytel, ve kterym je narvaný lano. Tušíte správně, lano, který se hází. Buď na suchu po xy pivech s pocitem, že to určitě nefunguje a musí se to vyzkoušet (což nedoporučuju dělat v obydlený části kempu), nebo ve vodě (a to asi spíš), když se vaše polovička, jiný člen posádky nebo čistě jen někdo bez legrace topí. Já o týhle věci neměla do čtvrtka ani páru, ale když jsem byla svou drahou sestřenkou požádána, abych pytlík koupila, neměla jsem jinou možnost. Hned v počátku se tento nebohý předmět setkal s ohromnou kritikou ze strany jednoho z posádky, dovoluji si citovat:

"Proč chce proboha kupovat takovou blbost, k čemu to jako je, dyť to k ničemu neni!"

&:!Mndkl&@#!!>::?'("÷×$! Asi tak to znělo v tu chvíli mýmu mozku, protože co já s tim, že to k ničemu neni, já to přece taky nechci! Naštěstí nebyl čas se rozčilovat, ani vymejšlet důvod, proč že to bude nakonec určitě strašně užitečný, takže se pytlík popad, spolu s ním pádla a loď a jelo se. Průběh vody přeskočim, protože to stálo věsměs za prd, ale i když si za to můžu napůl sama, tak na tu druhou půl teda NE-E. Za světlej moment se dá považovat super smažák, fakt, že jsem neuspala dítě a potvrdila si tak teorii, že ze mě matka nikdy nebude, sobotní velehárdkór párty a pochvala patří taky mýmu žaludku, že tu přemíru alkoholu vydržel a já tudíž neupadla v ponížení. Zpět k pytlíku, jeho minuta slávy totiž ještě běží. Poslední den jsme kempili u Nechranický přehrady, která je fajn, ale pěkná mrcha. Tim, že leží v podkrušnohoří je jakákoli úvaha ohledně počasí úplně zbytečná, protože počasí si dělá co chce. Takže když za sluníčka pádlujete doprostřed, za bouřky se vrátíte a nebo taky právě ne. My viděli, jak se převrátila luxusní jachta. Podotýkám j-a-ch-t-a a doufám, že tak všichni pochopili tu důležitost situace.
Takže když začal bengál, vzduchem lítaly věci různejch tvarů a velikostí a moji drazí rodiče už byli 3 hodiny tam někde, měli jsme strach. A měli jsme ho dál, když to byly hodiny 4, v kempu houkaly sirény a hasiči lovili nebohý řidiče jachty z vody. Nakonec se ty dva našli, první matka, kterou jen tak v plavkách dovez vyjukanej manželskej pár, když si je v bouřce stopla se slovy prosimvás, my tu ztroskotali. A pak se muselo dojet za otcem, kterej vlál na druhý straně přehrady ve větru, nevěděl, jestli chytat klobouk nebo loď  (po úvaze trvající přesně 0,000001 vteřiny si vybral loď, ale jenom proto, že byla půjčená a musel by jí zaplatit) a krk i holej život mu zachránil právě náš milovanej házecí pytlík

Ono by se to nakonec asi obešlo i bez něj, kdyby otce napadlo loď vypustit, tudíž by se tam s ní nemusel s tim větrem přetahovat, ale to by zkazilo pointu: "Nikdy nepodceňuj házecí pytlík. A jinak stupidně se jmenující předměty, popřípadě osoby."


typický - chlap se válí, ženská maká

zastávka na doplnění tekutin nutná

typický Rumuni

bez ponožek v sandálech to nešlo


Zachránila vám někdy život úplně obyčená věc, kterou jste vy nebo prostě někdo nejdřív podceňovali? 

You Might Also Like

7 COMMENTS

  1. Mě několikrát zachránil život táta, když jsem si jako malá opakovaně vyrážela dech. Já si to teda nepamatuju, ale vím, že jsem ráda :D Takže ten pán je taky určitě rád za vaše lano, i když z počátku se mohlo zdát zbytečné. Škoda, že sis to tolik neužila, prostě není každý den posvícení :/

    ReplyDelete
    Replies
    1. Otcové jsou prostě třeba, říkám to pořád :D No jo, ono to příště bude třeba lepší :))

      Delete
  2. Haha házecí pytlík :))
    No obyčejnou věc, co mi zachránila život, si nepamatuji, ale jednou jsem kvůli opečené prasečí hlavě skončila s otřesem mozku. Jsem si ji dala jakože místo obličeje a bavila tak lidi na svatbě, než mi to ujelo a práskla jsem se hlavou do kuchyňské linky. Prasečí hlava letěla tak 3 metry do vzduchu a pak už si nic nepamatuju haha
    Тнє ∂ιαяу σƒ ριєяєттє on WordPress
    Тнє ∂ιαяу σƒ ριєяєттє on Blogger

    ReplyDelete
    Replies
    1. Ježiš :D Nevim, jestli mě to může vůbec pobavit, ale ta představa, jak tam pobíháš s hlavou prasete je fakt vtipná. Ještě že jsi ji měla ;)

      Delete
  3. mna pouzivanie betakarotenu..nikdy by som nepovedala, ze ma obycajny vitamin zachrani pri slnecnej alergii :)

    ReplyDelete
  4. Uf,já si říkala, když jsem četla o tom počasí, jestli to nepoznamená tvůj výlet:/ Ale tak ber to tak, že aspoň víš, co je házecí pytlík:D:D A fotky máš super.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Všichni jsme přežili, nakonec i ten klobouk, tak je to dobrý :D Bez házecího pytlíku už ani ránu! :D

      Delete

Blog Archive

ozvi se

Name

Email *

Message *